Památník svobody v Heřmanči
pocitadlo
Valid XHTML 1.0!

JAK VZNIKL PAMÁTNÍK SVOBODY V HEŘMANČI


památník

Za teplého podvečera 6.července 2002 planou na vysočinských kopcích ohýnky připomínající upálení mistra Jana z Husi. Ve Velké Lhotě se také drží beseda kolem ohniště. Řeč plyne o překotném vývoji v posledních letech. Zdá se být provázen určitým nedorozuměním mezi generacemi, jakoby propojenost mezi dějinnými událostmi ztrácela přehlednost a vazbu. Tuto vazbu, historické a mezigenerační pojidlo tradičně tvoří trvalé společné ideály. Někdy se nám zdá, že tyto základní kameny lidské pospolitosti z našeho zorného pole mizí. Staré ctnosti jakoby zešedly. Přitom nezávislý, svobodný člověk potřebuje vyrůstat a pevně stát na solidních základech, aby byl dobře zakotven a nenechal se nahodile unášet módními trendy, materiálními pohnutkami či mediálními vzory a schématy.

U ohně se také vzpomínalo. I v našem nejbližším okolí v nedávné minulosti vznikaly činy, které demonstrují dobré zakotvení našich předků. Postupně jsou ale zapomínány, protože jejich autentických účastníků ubývá. Konkrétním příkladem jsou události v Heřmanči v době II.světové války.

Poslední žijící heřmanečský odbojář pan Karel Lojka řadu let myslil na to, jak připomenout památku významných událostí z let válečných. Myšlenka vzdát památníkem hold těm, kteří se aktivně postavili proti fašismu, byla od začátku spojena se snahou připomenout základní ideály lidstva.

Jaké vlastně jsou ty nejdůležitější fundamenty našeho žití, které stojí za to vtesat do kamenné desky? První z nich vytanul na shromáždění k památce mistra Jana Husa, tradičního obhájce PRAVDY. Mistr Jan svým životem i smrtí prokazoval její skutečnou hodnotu. Jeho známá výzva "…milujte pravdu, žijte v pravdě, braňte pravdu..…až do smrti" je platná stále.

Kdo chce přijmout tato slova, ten je správně chápe a pomáhají mu i dnes.

Druhým ideálem, jehož naplnění se dostává prostoru teprve v posledních stoletích, je SVOBODA. Obsah tohoto pojmu dosud není ustálen, dokonce jsme stále svědky jeho zneužívání. Moderní zacházení s tímto ideálem nejednou budí rozpaky. Přesto platí, že svoboda uvolňuje obrovský potenciál lidských schopností. Její naplnění vedlo k přeměně monarchií v demokracie, její zneužití naopak ke vzniku moderních totalit. Totalitní praktiky však bude vždy narušovat přirozená lidská touha po všestranné svobodě.

Pod nálepkou svobody se stále dějí skutky, které ku prospěchu jedněch likvidují svobodu ostatních. Respekt ke svobodě druhých tvoří základ třetího ideálu na památníku - LIDSKOSTI. Díky tomu, že jsme součástí organizované společnosti, že jsme účastníky světové dělby práce, že sdílíme společné statky vědomostní i materiální, můžeme žít v historicky nebývalém hmotném blahobytu. Ve složitém organismu současné, dnes již celosvětové společnosti existují určité rozdíly v chápání hodnot. Jednou, negativně vymezenou, která je v určité míře vlastní všem entitám (státy, národy, korporace i jedinci) je sobectví. Důsledkem neustálého, všestranného, především ale komerčního rozvoje, nebývale rychle rostou možnosti v uplatňování úzkých sobeckých zájmů. Proto by v nás měla být posilována schopnost, odhalovat a omezovat takové počínání. Například vyvážený a pokorný vztah k přírodě vychází z nesobeckého postoje. Přiznává právo ostatním lidem i budoucím generacím kochat se zatím nekonečnou paletou přírodních krás. Lidskost naskytuje jedinečný prostor pro každého jednotlivce, společenstva i media. Lidskost pěstuje úctu ke každému člověku a tvoří hráz proti sobectví. Lidskost - dnes jen málo frekventovaný pojem, může být nakonec tou nejnaléhavější výzvou pro návštěvníky památníku.


Výběr místa vybudování památníku byl předurčen nejen skutky, které se zde udály, ale i bezprostředním spojením s krásnou zachovalou krajinomalbou vysočinské vesnice, s venkovským prostředím, v němž jsou tradiční ideály ještě zakotveny na rozdíl od přelidněných moderních měst. Snahou bylo vytvořit místo, které by posílilo vnímání tradičních hodnot, kde by příklad minulosti mohl být posilou do budoucího času. Proto jsou také v kameni vytesány ideály s předložkou "pro", která vybízí k činu, k akci spíše mírné než bojovné, k tvůrčí činorodosti.

Autoři památníku si přáli umožnit také setkávání myšlenek a názorů či besedy o vytesaných tématech. Proto vzniká volně přístupná Kronika památníku a Návštěvní kniha, určená k vyjádřením a zápisům návštěvníků.

Důkazem toho, že žijeme ve svobodném světě je i existence nového heřmanečského památníku. Děkujeme, že je to možné.