Památník svobody v Heřmanči

Památník svobody - rozhodnutí o jeho vybudování

Heřmaneč je obec s tradicí boje proti nesvobodě. V dobách protireformace byla pro touhu po náboženské svobodě označována duchovenstvem z Kostelního Vydří za "beranskou vesnici". Za druhé světové války byla i Heřmaneč postižena nacistickou mašinerií. Jejích čtrnáct občanů bylo z politických důvodů arestováno v nacistických koncentračních táborech. Učitel Adolf Chloupek nepřežil útrapy a zemřel v roce 1945. Heřmanečský řídící učitel Josef Kamaryt se po pěti letech věznění sice vrátil, ale brzy zemřel na následky týrání. V současnosti je posledním žijícím heřmanečským odbojářem pan Karel Lojka, jemuž by nikdo neodhadoval věk 85 let.

Heřmaneč se v únoru 1945 stala nástupištěm operace tří československých parašutistů. Ve stavení č.p.31 jim rodina rolníka Josefa Tůmy poskytla potřebné zázemí, ač tato pomoc byla trestána smrtí. Ve Svratce na Moravě ještě žije poslední z výsadkářů 81-letý Jan Velík.

Právě možnost osobní účasti několika posledních pamětníků byla důvodem rychlého jednání Heřmaneského obecního zastupitelstva. To 7.8.2002 rozhodlo na veřejném zasedání, že v obci bude zbudován památník svobody a v den státního svátku 28.10.2002 bude slavnostně odhalen. Současně byl pro tuto akci jmenován zmocněnec Ladislav Kurc.

Proč se myšlenka Karla Lojky na vytvoření symbolického holdu svobodě realizuje až nyní? Jedním z důvodů byl odpor heřmanečských přizpůsobit se centralizované "památníkové kultuře" minulého režimu. Nyní by mělo vzniknout dílo, které nejen připomíná skutky bojovníků za svobodu, ale zdůrazňuje také trvalé atributy opravdového svobodného žití - pravdu a lidskost.

Bude se jednat o žulový kvádr rozměrů 1x2x0,3 metru, darovaný panem Korandou z Práskoles č. 11. Kámen již byl stovky let "opracováván" podešví či bosou nohou na zápraží jeho stavení. Kvádr bude na výšku zakomponován do kamenného tarasu bývalé rajčuly u stavení č.p.31. Viditelný bude pro přicházející po cestě do Masarykovy aleje.

Použití přírodního materiálu bez moderního zpracování i jeho integrace do selské stavby má demonstrovat souznění s neokázalou vesnickou minulostí. Její odkaz je silný především v duchovní a morální rovině.

Právě malým příspěvkem, připomínajícím a přiživujícím tyto tradice by měl být památník svobody.



Heřmaneč 10.8.2002
Ladislav Kurc, Zdeněk Mayer